Rikala jsem si, ze tu pisu porad jenom o virech a nemocich a pritom je to tak krasna zeme plna zazraku, tak jsem se rozhodla dneska napsat neco malo o nasi ceste po jiznim pobrazi, kterou jsme podnikli s mymi rodici minuly tyden.
Pohybovali jsme se mezi Kapskym mestem a narodni parkem Tsitsikamma a celou tu dobu jsem byla uplne vedle z oceanu a krasy pobrezi, po kterem jsme jeli. Jednim z nejvetsich zazitku byl mys Dobre nadeje, kde studeny vitr od Antarktidy zene Atlantik na krasna skaliska, takze to tam vsechno bouri a vsude je plno morske peny (takze se tam asi rodi i morske vily). S mou slabosti pro dobrodruznou literaturu nebylo tezke si predstavit vsechny ty ostrilene morske vlky, co se tu kdysi prodirali neobjevenymi cestami a mys nazyvali podle toho, jake bylo zrovna pocasi, kdyz pluli okolo. Nakonec vyhrali pragmaticti Portugalci, pro ktere znamenal nadeji pro obchod.
Dalsi uzasny zazitek prisel zcela necekane na pobrezi u Tsitsikammy, coz je chraneny zbytek kdysi obrovskeho lesa pokryvajiciho cele jizni pobrezi, kdy jsme si vysli na vecerni prochazku po utesech a najednou okolo nas proplulo cele stado delfinu. Bylo jich asi padesat a bylo uzasne je pozorovat, jak surfovali na vlnach. Vzdycky se jich nekolik vedle sebe vezlo po hrbetu vlny ploutev vedle ploutve a tesne predtim, nez se vlna prevalila, vyskocili pozpatku a placli sebou do oceanu. Dojalo me to a hrozne se mi libilo je pozorovat, jak se bavi a uzivaji si.
Takze doufam, ze vy vsichni si taky uzivate a bavite se, protoze i kdyz je obcas potreba delat obtizna rozhodnuti a prezit tezke casy, je svet v zasade vesele a hrave misto.
Žádné komentáře:
Okomentovat